Vzhůru na sever do zkroceného pralesa!

Někdy se politické pikle  kují  i v pralese, nikoli ovšem v kdejakém, ale v tom napůl vykáceném Bělověžském, tedy na poničeném pozemku, který  zatím neubránila  ani  EU.  

Pralesy odpradávna lákaly  bytosti přirozené, nepřirozené, zejména  však nadpřirozené. Na pravoslavném Východě  mezi nadpřirozená zjevení  patří rusalky, které si rády hoví  na větvích, kdežto nebezpeční tuláci typu "lešij" číhají  v nízkém podrostu.

Odtud směrem na západ  dříve řádily a  dosud řádí neodolatelné milostnice, mobilní lesní panny, sedlající SUVy, jeleny, losy a zdatnější srnce. Mužskou část lesních běsů reprezentovali dnes už vyhynulí upíři, vodníci a  škodolibí  hejkalové  na jedno i více použití.

Mezi zlé, spíše nepřirozené lesní  bytosti, lze řadit   stoupence nelítostné likvidace lesních porostů, tedy některé ujeté politiky, bezohledné podnikavce vekslácké provenience  i bezúhonné dřevorubce, nucené za peníze konat  špinavou práci.

Vrcholoví představitelé téhle  poslední   sorty lesní fauny si dali  nedávno  sraz v Bělověžském pralese na severu Polska. Nemohl tam chybět  náš pan prezident, známý svým postojem k dilematu: kácet - nekácet.  Přivezl malý dáreček svému polskému protějšku,  matrjošku (vydlabanou loutku) nováčka  Novička ( v ruštině zní genitiv  novička nikoli novičoka). Zaslouženě! I on uštědřil ránu Evropské unii, sice jen kácením, nikoli nezodpovědným, prolhaným kecáním.

V pralese prý úřadoval i  pan Nejedlý. Měl dávat pozor, aby naše hlava státu neuklouzla po něčem velmi velmi ošklivém, například po lejnu pohanského boha v.v., Pjeruna Polskégo, který nesmí chybět u žádné čertoviny.

Nic ve zlém, hlavně, že se část Vyšehradské čtyřky dokázala na něčem shodnout.   Zatím by s tím neměla lézt příliš na světlo, snad jednou v budoucnu se ji podaří narazit na něco pozitivního.