Naši furianti

O zábavu máme postaráno. Parlament včera nevypadal jako státní ohřívárna, jak se mu říkávalo za první republiky.  

Babiš, podle mého nepodloženého  názoru, není vyvrcholením Klausovy politiky, jak píše Péhe. Je to Slovák, zvyklý na privilegia svých soukmenovců v dobách normalizace. Nekolaboruje s Ruskem, jede na Zemanovi. Byl by ovšem  blázen, kdyby si při současném rozložení sil v parlamentu  Zemana znepřátelil.

Pivní stratég  Kalousek se stal z generalissima machinací a podrazů pouhým politickým  cúgsfírou (četařem),  majícím na povel hrstku  délesloužících  mazáků.  Hlasem volajícího na poušti je pak  jistý Ódeus-Fiala, nikoli Emanuel Fiala, ani Emanův brácha Ferenc Futurista, jen málokdo věří v triumf jeho hereckého umění.

O exotickou dimenzi naší interní politiky se postarají  Piráti, jako vytažení z Karibiku a samurajská hlídka včele se šogunem Okamurou.
Nejistá je  kariéra páně Chovance-Převychovance. Rusky se chovanec řekne pitomec. Naštěstí  pro něho neopouštíme EU. Ruština je zatím v podhradí nepovinná. Na hradních výsostech však vesele bzučí tento jazyk jazyků  kolem  nejaderné  dvouhlavice   Zeman-Nejedlý, respektive v okolí plně bojeschopných  hlavic  jejich internacionálních návštěvníků.
Zeman sám nám stárne přímo před očima. Možná je to promyšlený marketingový  tah. Třeba chce probudit soucit důchodců a pečovatelský instinkt  starých panen.  Dnes si s Vovkou Putinem může zanotovat starou tábornickou respektive gulagovskou píseň. V přesném fonetickém nikoli gramatickém přepisu zní takto:

Magadan pačti što  Soči

solnce gréjet no ně óčeň

(Magadan je skoro jako Soči

slunce hřeje, ale ne příliš)

Magadan, známá destinace Gulagu,  leží na břehu Ochotského moře na šedesáté rovnoběžce severní  šířky a cca stopadesátém stupni východní délky. Zeman by ho měl rozhodně navštívit ve svém druhém funkčním období.