Náš Dvacátý osmý říjen 1918

Buďme na něj hrdi. Češi i Slováci  tehdy dokázali, že chtějí být a stanou se státotvornými národy. Nenechme si tento svátek vzít, trocha národní hrdosti nám neuškodí!

Už je tomu sto dva let a pamětníků nám pomalu ubývá. Naštěstí jsou tu komunisté, vyznavači historického materializmu, v jehož duchu napravují  chybující dějiny .

28. říjen byl pro ně dnem nepříliš vítaným. Nejprve se pokoušeli jeho původní význam vymazat z paměti národa a překřtili ho na Den znárodnění, ačkoli znárodňovací dekret podepsal prezident Beneš o tři dny dříve již 25. října.

Později razili heslo: Bez 7. listopadu by nebylo 28. října. Nebylo jasné, zda tím míní vznik státu, znárodnění nebo obojí. V prvním případě to byla absolutní lež. Bolševikům se emancipace středoevropských slovanských národů  vůbec nehodila do krámu. Cílem tak zvaného Brest- litevského míru z roku 1917 bylo zvrátit výsledek války ve prospěch centrálních mocností (Německa a Rakousko-Uherska), do nichž bolševici hodlali importovat svou diktaturu, nesprávně nazývanou socialistická revoluce. Po ukončení války na východní frontě  požádali čeští a slovenští  legionáři o povolení odchodu na zbývající evropská  bojiště, tedy na Balkán, do Itálie či Francie. Byli odmítnuti, naopak byl vydán rozkaz k jejich odzbrojení s nejasnými vyhlídkami  do budoucna.  ČS legie vedené pudem sebezáchovy zbraně nevydaly a tři roky  úspěšně vzdorovaly bolševikům ovládnutím transsibiřské magistrály.

Komunistický výklad dějin tedy nutno poopravit: Navzdory 7.listopadu 1917 se uskutečnil 28. říjen 1918.

Za povšimnutí stojí  i fakt, že bolševici se tehdy oháněli  dekretem o míru, místo něj však nastolili tříleté období  nesmírně kruté občanské války,  při níž docházelo i ke kanibalizmu.

Dobrou chuť, súdruhovja Biĺaci, a my všichni ostatní Češi a Slováci prožijme  překrásný sváteční den !